Inflace: co dělá s úsporami a jak se jí bránit

Inflace je jev, o kterém všichni mluví a málokdo si ho převede na vlastní peníze. Přitom stačí jeden výpočet, aby bylo jasné, o co jde.

Jak se měří

Český statistický úřad sleduje ceny reprezentativního spotřebního koše — potraviny, bydlení, energie, doprava, služby. Meziroční index spotřebitelských cen pak vyjadřuje, o kolik se tento koš zdražil oproti stejnému měsíci předchozího roku.

Vaše osobní inflace se od té statistické může výrazně lišit. Kdo bydlí v nájmu ve velkém městě a jezdí autem, zažívá jinou inflaci než majitel bytu bez auta. Statistika je průměr, ne váš účet.

Cíl České národní banky

ČNB má zákonem daný hlavní cíl: péči o cenovou stabilitu. Konkrétně cílí meziroční růst spotřebitelských cen na 2 % s tolerančním pásmem plus minus jeden procentní bod. Hlavním nástrojem jsou úrokové sazby — jejich zvýšení tlumí poptávku a inflaci, snížení naopak.

Pro vás z toho plyne praktická souvislost: když jdou nahoru sazby ČNB, rostou obvykle i úroky na spořicích účtech a zdražují hypotéky, viz článek o hypotékách.

Reálný výnos: jediné číslo, které se počítá

Nominální výnos je to, co vám banka připíše. Reálný výnos je nominální mínus inflace, tedy skutečná změna kupní síly.

Úrok na spoření	Inflace	Přibližný reálný výnos
1 %	3 %	zhruba −2 %
4 %	2 %	zhruba +2 %
5 %	10 %	zhruba −5 %
0 % (hotovost)	3 %	zhruba −3 %

Peníze na běžném účtu nebo v hotovosti tedy neztrácejí nominální hodnotu, ale kupní sílu. Při inflaci 3 % ročně by po deseti letech mělo dnešních 100 000 Kč kupní sílu zhruba 74 000 Kč.

Pravidlo 72

Rychlý odhad: číslo 72 vydělené roční mírou vám dá počet let, za které se hodnota zdvojnásobí (nebo u inflace zhruba na polovinu klesne kupní síla). Při 3 % inflaci je to zhruba 24 let, při 6 % dvanáct let.

Co proti tomu dělat

1. Nedržet zbytečně velkou hotovost. Rezerva ano, roční příjem na běžném účtu ne. K velikosti rezervy mám samostatný text o nouzové rezervě.
2. Používat úročený spořicí účet. Rozdíly mezi bankami bývají značné a přesun peněz zabere pár minut.
3. U dlouhého horizontu zvážit investování. Historicky nabízela akciová složka na dlouhém horizontu vyšší reálný výnos než hotovost, ovšem s kolísáním a bez záruky. Viz článek o spoření a investování.
4. Řešit velké výdaje, ne drobnosti. Inflaci nepřekonáte šetřením na kávě, ale změnou zásadních položek rozpočtu.
5. Hlídat příjmovou stranu. Mzda, která roky neroste, znamená každoroční reálný pokles.

Inflace a dluhy

Zajímavý efekt: inflace snižuje reálnou hodnotu dluhu s pevnou sazbou. Kdo má hypotéku s fixací a mzda mu roste s inflací, splácí reálně méně, než si půjčil. Neplatí to ale u úvěrů s plovoucí sazbou, kde splátka roste spolu se sazbami.

Čemu nevěřit

• „Před inflací vás ochrání jen zlato.“ Zlato v některých obdobích chránilo, v jiných ne. Nevyplácí výnos a jeho cena kolísá.
• Produkty slibující výnos výrazně nad tržní úrovní „bez rizika“. Vyšší výnos vždy znamená vyšší riziko, jen nemusí být vidět.
• Panické nákupy. Investování z obavy z inflace do věcí, kterým nerozumíte, bývá dražší než samotná inflace.

Jak to sledovat

Aktuální data zveřejňuje Český statistický úřad měsíčně, prognózy publikuje ČNB ve zprávách o měnové politice. Obojí je veřejně dostupné a čitelné i pro laika. Pro běžné rozhodování ale nepotřebujete sledovat každý měsíc — stačí jednou ročně zkontrolovat, jestli vaše úspory nesedí na účtu s nulovým úrokem, a projít rodinný rozpočet.