Vlhkost a plíseň v bytě: proč vzniká a co s ní skutečně zabere

V předchozím bytě jsem měla černý roh za skříní v ložnici a tři roky jsem ho stírala. Vracel se každou zimu. Až když jsem pochopila, proč tam vzniká, dokázala jsem se ho zbavit natrvalo.

Rosný bod: jádro celého problému

Vzduch pojme jen určité množství vodní páry a čím je teplejší, tím víc. Když se teplý vlhký vzduch dotkne studeného povrchu, ochladí se a přebytečná pára zkondenzuje. Teplota, při které k tomu dojde, se jmenuje rosný bod.

Teplota v místnosti	Relativní vlhkost	Rosný bod
20 °C	50 %	9,3 °C
20 °C	60 %	12,0 °C
20 °C	70 %	14,4 °C
22 °C	60 %	13,9 °C

Prakticky to znamená: pokud máte v pokoji 20 °C a vlhkost 60 %, zkondenzuje voda všude, kde je povrch chladnější než 12 °C. A přesně tak je na tom roh obvodové stěny za skříní, kam nechodí teplo z radiátoru.

Odkud se vlhkost bere

Čtyřčlenná domácnost vyprodukuje běžně 10 až 15 litrů vodní páry denně. Dýcháním, vařením, sprchováním, sušením prádla i zaléváním květin. Ta voda musí někam odejít — buď větráním, nebo skončí na stěnách.

• Sprcha: zhruba 0,5 až 1 litr na osobu
• Vaření: 0,5 až 1 litr denně
• Sušení prádla v bytě: 1 až 2 litry z jedné pračky
• Dýchání a pocení: kolem 1 až 1,5 litru na osobu za den

Sušení prádla v ložnici s pootevřeným oknem je nejčastější kombinace, se kterou se u známých setkávám.

Jak správně větrat

Trvale pootevřená ventilačka je nejhorší varianta. Vzduch se vymění málo, zato se ochladí ostění okna, na kterém pak kondenzuje voda. Funguje takzvané nárazové větrání: okno dokořán na 5 až 10 minut, ideálně průvan přes dvě strany bytu, třikrát až čtyřikrát denně. Stěny a nábytek se za tu dobu nestihnou ochladit, ale vzduch se vymění celý.

V zimě je to paradoxně účinnější než v létě — studený vzduch obsahuje málo vody, takže po ohřátí má nízkou relativní vlhkost a je „hladový“.

Cílové hodnoty

Relativní vlhkost v bytě by se měla držet mezi 40 a 60 %. Nad 65 % roste riziko plísní i roztočů, pod 30 % vysychají sliznice. Vlhkoměr stojí pár set korun a je to nejlepší investice do zdravého bydlení, jakou znám.

Co s plísní, která už je

1. Použijte prostředek určený na plísně, nejlépe na bázi chlornanu, a nechte působit podle návodu.
2. Ocet a soda plíseň na povrchu potlačí, ale kořeny v omítce ne. Na malou plochu stačí, na větší ne.
3. Při odstraňování větší plochy noste respirátor FFP2 a rukavice a místnost dobře větrejte.
4. Napadenou malbu je nutné oškrábat, ne přemalovat. Barva na plíseň drží krátce a plíseň se vrátí.
5. Po vyčištění použijte protiplísňový nátěr nebo přípravek do malby.

Zásadní ale je odstranit příčinu. Bez toho se plíseň vrátí do jedné zimy, ať vytíráte čímkoliv.

Odstranění příčiny

• Odsuňte nábytek od obvodových stěn aspoň o 5 až 10 cm, aby za ním mohl proudit vzduch. U mě to byl hlavní krok.
• Nezavírejte radiátor závěsem ani nábytkem. Teplý vzduch má stoupat podél okna.
• Netopte v ložnici na 16 °C a nezavírejte dveře. Studená místnost napojená na teplý byt je past na kondenzaci.
• Sušte prádlo tam, kde jde větrat, ideálně v koupelně s otevřeným oknem nebo v sušičce.
• Zkontrolujte odvětrání koupelny. Ventilátor musí běžet i po sprše, ideálně s doběhem.
• U trvalého problému zvažte odvlhčovač nebo řešení tepelného mostu — to už je ale zásah do konstrukce a patří odborníkovi.

Souvislost s topením

Lidé se snaží ušetřit tím, že netopí, a pak platí za odvlhčovač a malbu. Rozumnější cesta je snížit tepelné ztráty, o čemž píšu v článku o úsporách za topení.